Půvab
inteligentních dopravních systémů (ITS) spočívá v tom, že různé prvky skládačky udržitelné mobility jsou ve skutečnosti komplikovaně propojeny a díky ITS vzniká informační nadstavba nad mobilitou osob a věcí a také jsou zaváděny řídicí nástroje pro síťové odvětví dopravy.
Dopravní systém sestává z dopravní infrastruktury, dopravních prostředků a procesů organizace a řízení dopravy. Dopravní systém je velmi komplexní a je provázaný jak na mezinárodní úrovni, tak i na regionální, městské a v některých případech i přeshraniční. Tato vlastnost dává dopravě specifický charakter, neboť je nutné zajistit funkčnost a provázanost dopravního systému na územích jednotlivých států. Doprava, resp. dopravní systém, musí splňovat zásady technické
interoperability a návaznosti provozních postupů.
ITS nachází uplatnění ve všech druzích dopravy: silniční, železniční, vodní, letecké, osobní individuální i hromadné, i v dopravě nákladní. Zavádí se pro vyšší kapacitu dopravní cesty, ekonomickou efektivnost, bezpečnost, řízení a ovlivňování provozu, snižování energetické náročnosti, optimalizaci dopravních a přepravních procesů, eliminaci škodlivých vlivů na zdraví a životní prostředí. Každý druh dopravy využívá na základě svých potřeb a požadavků různé komponenty pro realizaci systému ITS.
Inteligentní dopravní systémy zahrnují provozní postupy (organizační aspekty), systémy a zařízení (technické vybavení), kterí prostřednictvím sběru, přenosu, vyhodnocení a distribuce informací zlepšují dopravu a mobilitu osob a věcí a rovněž umožňují vyhodnotit a kvantifikovat získané výsledky. Hlavním účelem ITS je být nástrojem pro poskytování kvalitních dopravních služeb, jejichž podmínky poskytování a informace o provozní situaci jsou uživateli předvídatelné a srozumitelné.
V ITS jsou jak (inteligentní)
infrastruktura, tak (inteligentní)
dopravní prostředky ve vzájemné interakci. Ve vzájemné interakci jsou také další aktivní účastníci dopravního provozu nebo přepravního procesu vybavenými odpovídajícími zařízeními a prostředky. Prostřednictvím ITS může např. inteligentní infrastruktura v reálném čase poskytovat kvalitní informace o dopravním provozu nebo cestovní informace; např. dispečinky dopravních podniků nebo integrovaných systémů mohou vozidlům udělovat organizační a řídicí pokyny nebo mohou dopravní prostředky komunikovat s jinými dopravními prostředky a také se zařízením na infrastruktuře s cílem zvýšit bezpečnost a plynulost provozu, snížit energetickou náročnost nebo zkrátit cestovní dobu.
Jádrem ITS je využití informačních a komunikačních technologií, proto se toto odvětví vyvíjí rychleji než samotný dopravní systém jako takový. Do dopravního systému prostřednictvím ITS pronikají také globální technologické trendy jako je digitalizace a automatizace. Ty by v budoucnosti mohly v dopravním systému ještě více eliminovat vliv chybovosti lidského činitele a také ještě více umožnit zranitelným účastníkům dopravního provozu samostatný a bezpečný přístup a pohyb po veřejných budovách, pohyb na pozemních komunikacích a v rámci veřejně přístupného prostoru, jakož i bezbariérové využívání veřejné osobní dopravy.
Přínosy ITS je potřeba hodnotit úhlem pohledu zainteresovaných subjektů dopravního systému a ve vztahu ke konkrétnímu systému, resp. službě ITS. Soukromý sektor bude zavádět zejména taková řešení ITS, která budou postavena na zisku z poskytovaných služeb.
Veřejný sektor ve stanovených případech vystupuje jako investor a provozovatel ITS, přičemž projekty veřejného sektoru nejsou připravovány jako komerční alternativa projektů sektoru soukromého (jde o zajištění veřejného zájmu). Navíc fungování, resp. poskytování, některých služeb ITS vyžaduje spolupráci soukromého a veřejného sektoru. Jedná se např. o situaci, kdy datové zdroje vznikají prostřednictvím zařízení ITS, které vybudoval a provozuje veřejný sektor, jsou v jednotném standardizovaném formátu veřejně publikovány a soukromý sektor na nich může dále stavět a poskytovat různé komerční (i nekomerční) služby. Z tohoto důvodu je zapotřebí vymezit odpovídající rozhraní mezi soukromým a veřejným sektorem pro zajištění celého řetězce služeb ITS, a to po stránce technické i organizační.
Některé systémy ITS mají obchodní model s jasným finančním přínosem. To v praxi znamená, že kromě evidentních investičních nákladů na jejich realizaci a provozních nákladů mají tyto systémy přímo měřitelné finanční přínosy spočívající např. v úspoře paliva, nižších nákladech na provoz a údržbu vozidel i dopravní infrastruktury. Klíčové subjekty v dopravním systému mají tedy přímou ekonomickou motivaci k využití ITS v rámci cílů, které svou hlavní činnosti sledují, a také tak činí.
U většiny systémů a služeb ITS, které realizuje veřejný sektor, najdeme obchodní model, u kterého přínos nelze přímo finančně vyjádřit. Ekonomické náklady na výstavbu a provoz jsou u těchto systémů vyváženy socioekonomickými přínosy. Jedná se o ITS, které snižují riziko škody na zdraví, omezují emise skleníkových plynů, zdraví škodlivé imise, zvyšují atraktivitu dopravy, optimalizují dopravní obslužnost, zefektivňují výkon státní správy ve vztahu k dopravnímu systému nebo mají jiný celospolečenský přínos.
Systémy ITS představují celosvětově ovlivňované průmyslové odvětví, které vzhledem ke své geografické komplexitě i širokým zájmům různých účastníků vyžaduje stanovení základních pravidel a parametrů pro výrobky, technologie, systémy a služby. Rozvoj ITS je tak bezprostředně svázán s mezinárodními aktivitami, a to ať jsou vykonávány pouze na území ČR nebo i v zahraničí.
Postupem doby vznikla potřeba tyto systémy propojovat a na významu začal nabývat komplexní a systémový přístup k ITS. Pro systémové řešení je nutné, aby všechny podpůrné systémy v rámci ITS (také s vazbami na ostatní informační a řídicí systémy dalších resortů) vzájemně spolupracovaly, ať už systémy veřejného nebo soukromého sektoru, anebo obou sektorů navzájem. Proto se nedá ITS chápat pouze jako jednotlivá aplikace, ale jako komplexní rozsáhlý systém, např. řízení silničního provozu. Potřeba harmonizovaného rozvoje systémů ITS v rámci EU si vyžádala vypracování právní úpravy na úrovni EU, ze které vyplývá povinnost zajistit, aby budované i již zavedené systémy a aplikace ITS dosáhly odpovídající míry kompatibility nejen po technické, ale i po organizační stránce. Uplatňování pravidel interoperability zajistí, že se mohou systémy ITS modulárně rozšiřovat a že s nasazením nového systému bude možné bez závažných technických překážek rozšířit jeho stávající funkcionality o nové.
Úlohou Ministerstva dopravy (MD) je garantovat koncepční systémový rozvoj ITS. MD na národní úrovni vytváří, a na úrovni EU spoluvytváří, regulační rámec pro implementaci ITS a podporuje výzkum a vývoj v této oblasti. Stát vlastní v podobě dopravní infrastruktury, infrastruktury pro řízení dopravního provozu a systémů veřejné osobní dopravy značný majetek, který je třeba rozvíjet i za přispění přenosu výsledků projektů výzkumu, vývoje a inovací do praxe.