"Města si teprve začínají uvědomovat, že společnosti jako Amazon, Uber a Lyft vydělávají velké peníze využíváním městské infrastruktury, ale neplatí za ně. Nyní existuje technologie, která umožňuje všem městům plnit jejich specifické environmentální a ekonomické cíle a zároveň spravedlivě a rovnocenně zpeněžit využívání jejich infrastruktury."
 
Neil Herron, zakladatel a generální ředitel společnosti Grid Smarter Cities se sídlem v britském Newcastlu, která propojuje městské podniky, služby, lidi a technologie, stojí v čele městské revoluce, která digitalizuje obrubníky, a na obzoru se již rýsuje přízrak největšího světového maloobchodu. Starostka Paříže Anne Hidalgová prohlásila, že chce, aby obři elektronického obchodu platili za emise oxidu uhličitého a další nežádoucí dopravní zácpy, které online nakupování v jejím městě vytváří. To určitě nebude krátká diskuse.

"Ubery a Lyfty tohoto světa využívají městský majetek a infrastrukturu zdarma. Jejich řidiči krouží po městě a čekají na jízdné, a protože nemohou stát u obrubníku, musí jezdit, když je prázdno. Když už nějakého cestujícího naberou, jsou v zácpě, kterou si sami způsobili," oponuje zanícený Herron, bývalý obchodník na trhu, který se nyní stal podnikatelem v oblasti technologií. "Pro tyto společnosti je třeba zavést hyperlokální poplatek za dopravní zácpy."

Herron je zastáncem toho, aby se tento tok příjmů využíval k podpoře a financování dalších dopravních a mikromobilních řešení, která by mohla zahrnovat například podporované cestování pro zdravotně postižené uživatele.

"Nemůžete dovolit, aby přišli lidé jako Uber a využívali všechna aktiva města a vytvořili řešení mobility, které má přinášet společenský prospěch, když ve skutečnosti způsobuje větší přetížení a větší nerovnost. Pokud je jejich argumentem 'ale my používáme elektromobily', pak je to sice hezké, ale vy stále zdržujete osmnáctitunový dieselový kamion s cementem, kolem kterého krouží všechna vaše vozidla Uberu, což způsobuje, že ten člověk jede rychlostí šest kilometrů za hodinu, stojí na semaforech a znečišťuje město."
 
Odvětví taxislužby zcela oprávněně vznáší námitku, že je silně regulováno a má na krku boj o rovné podmínky soutěže, když vstupním bodem Uberu je pouhé auto a aplikace ve srovnání se "znalostmi" (řada náročných testů z tras a orientačních bodů, které musí absolvovat všichni řidiči taxíků, než získají licenci pro práci v Londýně, jejichž absolvování může trvat až tři roky) a plně dostupnými investicemi do vozidel.

Zájem společnosti Amazon o budoucí využití chodníků je na první pohled patrný. Pod vašima nohama se odehrává bitva a je pravděpodobné, že o ní nevíte. Cenou je prostor na obrubnících a o svůj kousek se uchází stále více konkurentů. Kromě zřejmých aktérů, jako jsou chodci, se o místo přetahují také zdravotně postižení, kteří se pohybují s vozidly legálně zaparkovanými na chodníku, děti na koloběžkách (a exponenciálně rostoucí počet dospělých na koloběžkách), rodiče s kočárky, dětskými kočárky a dětskými vozíky různých šířek, lidé, kteří potřebují pomoc holí, rámů a berlí, a pošťáci a doručovatelé, kteří se vrhají napříč proudem pěší dopravy. Nyní však musíme na bitevní pole přidat další dva hráče.

Bary, kavárny a restaurace musí více využívat prostor u obrubníků, aby vyhověly omezením Covid-19. Plocha jejich provozoven se nyní rozšiřuje na chodník, což je někdy v rozporu s jejich nejlepšími úmysly napomáhat sociálnímu odstupu, a v nepříliš vzdálené budoucnosti budeme svědky nástupu autonomních rozvážkových robotů, kteří budou do našich hlavních ulic a nákupních čtvrtí převážet zboží z logistických vozů bez řidiče. Nemluvě o flotilách robotaxíků, které budou na již tak přeplněné chodníky odkládat své lidské pasažéry. Je to méně Brave New World, než se zdá, a je to globální hra, ve které nemusí být vítěz. Alespoň zatím ne.
 
Bern Grush, odborník na budoucí mobilitu a autor z Toronta, trvá na tom, že je třeba dělat důležité rozdíly mezi prostým provozem chodníku, jeho kódováním a jeho správou. Všestranný Grush je také hnací silou tvorby normy ISO (ISO/TS4448: Inteligentní dopravní systémy - Provoz chodníků a obrubníků pro automatizovaná vozidla), přičemž konečným cílem této práce je připravit města na příchod celé škály automatizovaných vozidel do našich ulic, na obrubníky a chodníky.

"Dnes je provoz toho, čemu říkáme chodník a obrubník, řešen prostřednictvím jízdních řádů, značení, značek, cen a regulovaného vynucování činností. Každou z těchto činností v současnosti zprostředkovává člověk, který může na chodníku nebo obrubníku parkovat, čekat, jezdit, chodit, sedět, stát, nakládat, rozvážet, odvážet odpadky, odhrnovat sníh, mýt okna nebo cokoli jiného. Kromě toho mohou tito lidé používat invalidní vozík, mít zhoršený sluch nebo zrak nebo být jinak postižení. Očekává se, že kromě všech těchto činností budou brzy v provozu na obrubníku také robotická vozidla a zařízení, jako jsou chodníkové drony, které budou přijíždět, zastavovat, parkovat, čekat a nakládat pod kontrolou senzorů, efektorů a softwaru. Tyto stroje, často bez doprovodu lidských pasažérů nebo obsluhy, budou muset být upřednostňovány, plánovány, řazeny do front bez ohledu na přítomnost lidského dohledu, a to vše bez blokování přechodů, jízdních pruhů pro cyklisty, míst zákazu zastavení nebo zastávek.“

"Tyto stroje budou muset mezi sebou komunikovat, dávat signály způsobem, který člověk dokáže interpretovat z hlediska bezpečnosti, vyjednávat nebo udělovat přednost v jízdě, pohybovat se přiměřenou rychlostí, která se bude měnit v závislosti na okolnostech, míjet objekty v rámci daných tolerancí a mnoho dalších chování, které my lidé mezi sebou považujeme za samozřejmé při používání chodníků a obrubníků."

Celý článek najdete na stránkách Intertraffic zde.