Byla zpracována studie zaměřená na tzv. free-floating car sharing (FFCS), což je služba, která lidem umožňuje pronajmout si vozidlo přes telefon, přímo  v místě jejich bydliště. Cílem studie bylo zjistit odlišné vzorce chování uživatelů FFCS, oproti  cestujícím využívajícím jiné dopravní módy.

Ve  dvanácti městech Evropy a USA byla zpracována studie zaměřená na problematiku car sharingu - sdílení vozidel pro kratší cesty, cca do 30 minut. Studie se zabývala cestovními dobami a charakterem cest, při kterých jsou využívána FFCS vozidla, zejména pak tím, zda jsou FFCS elektrovozidla využívána odlišným způsobem (např. pro kratší cesty), než vozidla se spalovacím motorem.

Jeden ze závěrů studie  byl ten, že sdílení vozidel přispívá k nízkouhlíkové mobilitě v případě, že jsou využívány elektromobily a jejich využívání nenahrazuje aktivní cestování (pěší, cyklistická doprava) a využívání veřejné osobní dopravy. Studie zdůrazňuje potřebu snížit rozdíl v cestovních časech mezi FFCS a ostatními dopravními módy. Cestovní doba ve veřejné osobní dopravě bývá často delší než u vozidel FFCS a může být v některých případech zkrácena, např. vyhrazenými jízdními pruhy pro autobusy. Plánování městské mobility a rozvoj infrastruktury může zase ovlivnit cestovní doby pěší a cyklistické dopravy. Některá města (Amsterdam a Madrid) podporují využívání elektrovozidel dalšími opatřeními, jako je např. parkování zdarma pro bateriové elektromobily (BEV), což je hlavním důvodem pro to, že hlavní provozovatelé systémů FFCS mají flotily složené pouze z BEV.

Tento text odkazuje do databáze TRIMIS na originál článku o sdílení vozidel.