Proč jsou podle vás data tak důležitá pro vytvoření efektivního a atraktivního dopravního systému?
Data jsou důležitá, protože jsou pohonem pokroku, který snižuje kognitivní složitost navigace po veřejných, aktivních a sdílených dopravních sítích, které jsou lepší a šetrnější k životnímu prostředí. Nástroje pro analýzu dat umožňují provozovatelům a orgánům lépe porozumět klíčovým informacím, které jsou důležité pro zajištění efektivní dopravy. Navíc jedna cesta někdy vyžaduje více druhů dopravy a trochu více plánování, než kdybychom prostě šli pěšky nebo jeli autem, a tak mohou data a technologie plánování cest pomoci spojit dohromady to, co jinak může působit jako docela roztříštěná a nesouvislá síť.
 
Jak data podpořila vytvoření patnáctiminutového města a jaký je jejich přínos pro zajištění ekologičtější dopravy?
Myšlenka patnáctiminutového města spočívá v tom, že lidé by měli být schopni uspokojit všechny své potřeby v rámci své komunity – ať už jde o bydlení, práci, společenský život, pohyb, vzdělávání nebo tvorbu - do 15 minut chůze nebo jízdy na kole. Může se tedy jednat o snadnou dostupnost domů a zahrad, pracovišť nebo studoven, zdravotnických zařízení, obchodů s potravinami nebo míst pro trávení volného času. Podívejte se na místa, jako je Birch, kde se majestátní domy stávají místem pro komunitu. V budoucnu bych ráda viděla více takových míst – Birch do každého regionu.

Abychom dosáhli konceptu patnáctiminutového města je třeba více pracovat na tom, aby cestující měli pocit, že jejich cesta je rychlejší a plynulejší, zejména ve veřejné dopravě. Dalším důležitým faktorem je čistota dopravních prostředků. To vše znamená, že je potřeba maximalizovat kvalitu času na cestě stejně jako minimalizovat celkový čas cesty. Ze 17 studií jsme zjistili, že cestující vnímají čekání jako prodlužování cesty, přičemž vypověděli, že minuta čekání je ekvivalentní třem minutám cestování.

Na druhou stranu bylo zjištěno, že čistší dopravní prostředky jsou spojeny s kratšími cestami, jak bylo vyzkoumáno ve studii na nizozemských vlakových vozech, kde byla doba jízdy vnímána jako kratší, když byl vlak čistý.
Využitím dat k analýze těchto klíčových trendů v chování cestujících můžeme lépe nabídnout řešení, která pomohou lidem zvolit udržitelnější způsoby dopravy, a podpořit tak realizaci patnáctiminutového města.
 
Můžete uvést tři nejvýznamnější trendy v oblasti mobility za uplynulý rok a nějaké očekávané budoucí trendy?
Myslím si, že v posledním roce bylo nejzajímavější, jak lidé začali využívat aktivní a sdílené způsoby dopravy, jako je chůze a jízda na kole, ale také vzestup počtu kolečkových bruslí a elektronických koloběžek. V některých případech se cesty kombinují se sdílenou hromadnou dopravou, jako jsou autobusy, vlaky atd., nebo, což je ještě zajímavější, s lodí.

Dále jsem také ráda, že se více investuje do ekologické dopravy, tedy do elektrických vozidel, a do vyšších technických parametrů, zejména u autobusů, aby se zlepšila kvalita veřejné dopravy jak pro planetu, tak pro lidi. To platí zejména pro společnost Transport for London (TfL), ale také v Liverpoolu, kde byla společnost Arriva jedním z prvních investorů do zelených autobusů. Naprosto skvělé bylo také zahájení provozu linky Elizabeth Line, která je nejen ekologická, ale také velmi moderní!

A konečně třetím trendem, který jsem s potěšením sledovala, je to, jak technologie umožnila lidem snadno se zapojit do aktivní, sdílené a veřejné dopravy a v důsledku toho se více zapojit do své komunity. Tím pádem se dá říct, že lidé více využívají aplikace jako jsou Apple Maps a jiná technologická řešení pro plánování cest. Ukázalo se, že technologie mohou skutečně pomoci zlepšit zážitek a být užitečným zdrojem informací, i když by neměly být hlavní náplní programu.

Pokud bych měla určit tři budoucí trendy, které bych ráda viděla v budoucnu, pak by to bylo především větší propojení mezi dopravou a místem/komunitou – tedy technologie plánování cest umožňující větší zapojení veřejnosti do akcí, aktivit, rozhodování (pomocí QR kódů) a komunitního chatu. Chtěla bych také, aby se technologie propojila se zařízeními pro sledování aktivity, aby lidé mohli vidět počet kroků při vytváření plánu cesty nebo emise spojené s touto cestou.

V návaznosti na téma patnáctiminutového města bych pak rád viděla oživení našich obcí, vesnic a hlavních ulic. Dosáhli jsme velkého pokroku v investicích do pěší a cyklistické infrastruktury, takže lidé tráví více času ve svých obcích (a méně času v autech). Ve druhé fázi však musíme více přemýšlet o sdílených pracovních prostorech a větším množství multifunkčních sdílených prostor, které by posílily komunity a přinesly lidem věci, které jim přinesou užitek. Více pouličních trhů, divadel pod širým nebem a festivalů! Kromě toho lze vytvořit lepší propojení mezi maloobchodem a dopravou – například obchody mohou prostřednictvím aplikací pro plánování cest motivovat lidi k využívání místních obchodů a vesnických ulic. A na hlavní ulici pak poskytovat služby, které lidi přimějí ke zdravějšímu chování, tedy více rostlinných a ekologických produktů, více kreativních možností, více umění a řemesel!

A konečně, v návaznosti na téma šetrnosti k lidem a planetě bych ráda viděl pokračující nárůst aktivního cestování - za předpokladu, že bude bezpečné a lidé budou nosit přilby. Ale tam, kde je potřeba použít vozidlo, je zapotřebí více ekologických vozidel, která jsou šetrnější k životnímu prostředí. Zvažuje se větší využití vozidel na vodíkový, solární nebo elektrický pohon, ale také lodí. Můžeme například více využívat říční dopravu? Ráda bych také viděla jasnější případy využití jednotlivých druhů dopravy - tedy chůze, jízdy na kole, koloběžkách atd. pro krátké místní cesty; zatímco autobusy nebo říční dopravu pro delší místní cesty; vlaky pro meziměstské cesty; a auta/elektrická vozidla (EV) pro cesty do venkovských oblastí.
 
Celý článek najdete na stránkách Intelligent Transport zde.
Obrázek: www.pixabay.com