V okamžiku, kdy předseda vlády státu africké diaspory (SOAD) Dr. Louis Georges-Tin oznámil, že podepsal dohodu o spolupráci se Světovým fondem pro rozvoj a plánování (WFDP), učinil tak další krok, který ukázal snahu státu přispět k utváření modernizované Afriky, a to v hlavních pilířích, kterými jsou budování měst s identitou, plnění cílů udržitelného rozvoje (SDG) a větší technologický soulad.

WFDP je mezivládní organizace, která monitoruje 17 cílů udržitelného rozvoje a zaměřuje se na globální partnerské kanály, finanční řízení a přístup k technologiím v africkém regionu.
Fond rovněž podporuje zavádění Agendy 2030 v rozvojových zemích prostřednictvím veřejných a soukromých, domácích i mezinárodních zdrojů. Chytrá města, která vzniknou, zanechají na africkém kontinentu nesmazatelnou stopu a vytvoří množství nových měst. Mezi zajímavé příklady patří například inovativní dopravní město ve státě Anambra v Nigérii, ostrov Sherbro v Sieře Leone, Město panafrických hrdinů a Město kávy a čokolády v Ghaně, Rybí město na Pobřeží slonoviny a Future Street Art City v Beninské republice.
 
Na seznamu je také Chytré město spravedlnosti, rovnosti, rovnováhy a harmonie, které má být vybudováno v Tanzanii; Alkebulan City of Drums v Senegalu; Precious Stone City ve státě Ondo v Nigérii; Chytré město v Porto Segurp a dvě další v Togu včetně Města panafrických vynálezců v Ortegaville; Future Smart City v Libérii; jedno na Madagaskaru; Lion City v Sierra Leone; Moshoeshoe Smart City v Lesothu; City of Light v Kongu; Diamond City v Botswaně; Imeko Fabric and Fashion City ve státě Ogun, Invisible City Tukuruku a Medical City, Badagry v Nigérii; a konečně Medical City Kinshasa a Zollywood City v Zambii.

S rostoucí potřebou zdravotní péče a s cílem prodloužit průměrnou délku života obyvatel kontinentu bude v Africe ve strategické spolupráci vybudováno pět chytrých měst cílených na zdravotnictví.

Základem inteligentních měst SOAD mají být čtyři pilíře: sociální infrastruktura, fyzická infrastruktura, institucionální infrastruktura (včetně správy) a ekonomická infrastruktura. Je třeba zdůraznit, že v centru pozornosti každého z těchto pilířů jsou občané (neboli „obyvatelé chytrých měst“). Tyto ambiciózní projekty jsou velkou součástí snahy SOAD přinést Africe, kontinentu s nejrychleji rostoucí a nejmladší populací na světě, lepší životní úroveň z hlediska životního prostředí a příjmů. Do roku 2050 bude mít Afrika přibližně 2,5 miliardy obyvatel.
Vláda si je také vědoma potřeby jít naproti požadavkům rostoucího městského prostoru. Z tohoto důvodu, na základě výzkumu, vytvořili předseda vlády SOAD Dr. Louis Georges-Tin a Její Excelence místopředsedkyně vlády Keturah Amoako a kabinet ve spolupráci s partnery v oblasti infrastruktury a financování, například britskou společností Zienergy, podklady pro tyto požadavky.

Strategický dokument zdůrazňuje, že rámec Smart Cities je založen na principech inteligentní (inteligentní) fyzické, sociální, institucionální a ekonomické infrastruktury. Očekává se, že tato inteligentní města budou organicky vytvářet možnosti pro běžné africké občany, jakožto základ rozvojové pracovní síly kontinentu.
 
V tomto kontextu jsou podmínky a referenční body konkurenceschopnosti základem schopnosti města vytvářet pracovní příležitosti a přitahovat investice. Jednoduchost podnikání je prvořadým faktorem a kvalita života, kterou město nabízí, určuje úroveň jeho konkurenceschopnosti.
 
Vize SOAD pro chytrá města v Africe a diaspoře se i nadále kriticky zabývá nástroji, které usnadňují rozvoj chytrého města, ať už má vzniknout kdekoli, a mezi ně patří:
 
1. Používání čistých technologií: Je třeba podporovat využívání čistých technologií, které využívají a integrují obnovitelné materiály, jako je použití nové generace kompozitních stavebních materiálů a energeticky účinných zdrojů, které mají menší dopad na životní prostředí, a nabídky mobility jako služby.
 
2. Využití informačních a komunikačních technologií: Využívání informačních a komunikačních technologií je nezbytností. Většina služeb bude muset být založena na ICT a rozsáhlé využití ICT s ochranou soukromí v centru systému umožňuje rozumné zavedení služeb a umístění komunikace se spolehlivou páteří.
 
3. Účast soukromého sektoru: Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) je klíčové a umožňuje vládě využít inovační schopnosti soukromého sektoru. Jakmile dojde k většímu zapojení soukromého sektoru do poskytování služeb v rámci chytrého města, bude to pravděpodobně další pozitivní nástroj pro občany, protože umožní vyšší úroveň efektivity ve všech sférách života v celém chytrém prostředí.
 
Celý článek najdete na stránkách Intertraffic zde.
Obrázek: www.pixabay.com