Systémy ITS představují celosvětově ovlivňované průmyslové odvětví, které vzhledem ke své geografické komplexitě, ale i širokým zájmům různých účastníků, vyžaduje stanovení základních pravidel a parametrů pro výrobky, technologie, systémy a služby. Rozvoj ITS je tak bezprostředně svázán s mezinárodními aktivitami, a to ať už jsou vykonávány pouze na území ČR nebo i v zahraničí.
Postupem doby vznikla potřeba tyto systémy propojovat a začal nabývat na významu komplexní a systémový přístup k ITS. Pro systémové řešení je nutné, aby všechny podpůrné systémy v rámci ITS (také s vazbami na ostatní informační a řídicí systémy dalších resortů) vzájemně spolupracovaly, ať už systémy veřejného nebo soukromého sektoru, anebo obou sektorů navzájem. Proto se nedá ITS chápat pouze jako jednotlivá aplikace, ale jako komplexní rozsáhlý systém, např. ovlivňování a řízení silničního provozu. Potřeba harmonizovaného rozvoje systémů ITS v rámci EU si vyžádala vypracování právní úpravy na úrovni EU, ze které vyplývá povinnost zajistit, aby budované, ale i již zavedené systémy a aplikace ITS dosáhly odpovídající míry kompatibility nejen po technické, ale i po organizační stránce. Uplatňování pravidel interoperability zajistí, že se mohou systémy ITS modulárně rozšiřovat a že s nasazením nového systému bude možné rozšířit jeho stávající funkcionality o nové bez závažných technických překážek.
Na základě potřeby vytvoření harmonizovaného rozvoje ITS systémů v rámci členských států Evropské Unie vznikla
Směrnice Evropského parlamentu a rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 (dále „Směrnice ITS“) o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy. Ze směrnice ITS plyne povinnost pro členské státy EU zajistit, aby budované i již zavedené systémy a aplikace ITS dosáhly odpovídající míry kompatibility a interoperability nejen po technické, ale i po organizační stránce, a to včetně posouzení shody nebo vhodnosti pro použití v souladu s touto specifikací. V podmínkách českého právního řádu byla směrnice ITS transponována do § 39a (Inteligentní dopravní systém) zákona o pozemních komunikacích.
Na evropskou směrnici ITS navazuje soubor evropských prováděcích předpisů, rozpracovávajících její dílčí cíle, a to konkrétně
Nařízení Evropské komise v přenesené pravomoci (tzv. delegované akty EU). Tyto prováděcí předpisy byly z počátku zaměřeny na podporu standardizované výměny dat (DATEX II) a na poskytování datových výstupů prostřednictvím definovaného rozhraní třetím stranám. Povinnosti stanovené v dosud vydaných delegovaných aktech EU vztahující se k ITS jsou v ČR postupně naplňovány prostřednictvím modernizace Národního dopravního informačního centra (NDIC), které plní roli tzv. Národního přístupového místa. Kromě dat o silničním provozu se technicky harmonizují data o cestování veřejnou osobní dopravou, tj. poskytování multimodálních informačních služeb o cestování v celé EU.
Do současné doby jsou vydány následující delegované akty EU, které jsou podle § 39a odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění, specifikacemi stanovenými Evropskou komisí a uveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie:
Poskytovatel služby inteligentního dopravního systému je povinen při poskytování služby užívat pouze takové součásti inteligentního dopravního systému, které odpovídají výše uvedeným specifikacím.
Výše zmíněné delegované akty stanovují členským státům EU povinnost vybudovat Národní přístupové místo (National Access Point - NAP). Jako součást implementace Národního přístupového místa byl zřízen Národní registr dopravních informací (
https://registr.dopravniinfo.cz/cs/) a distribuční rozhraní jednotlivých poskytovatelů (kde dochází ke skutečnému odběru dopravních informací). Národní registr slouží tuzemským i zahraničním zájemcům o odběr dopravních informací. Poskytuje zejména přehled poskytovatelů, jejich zdrojů dopravních informací, včetně technického popisu formátů a protokolu výměny, a v neposlední řadě i informace, s kým a jak odběr informací sjednat.
Registr tedy neslouží k přímé výměně dopravních informací, obsahuje zejména: