Dálnice
Systémy C-ITS jsou od června 2019 zavedeny na části dálnice D1 v okolí města Brna. Kromě této dálnice jsou C-ITS implementovány také na Velkém městském okruhu a radiálách, které jej spojují s dálnicí D1. Zařízení C-ITS dále pokrývají dálnici D5 mezi Prahou a Plzní včetně úseku na hranicích s Německem. Dále je C-ITS zavedeno na dálnici D11 mezi Prahou a Hradcem Králové a na dálnici D1 mezi Prahou a Brnem. Systémy jsou také zavedeny na dálnici D52 směřující od Brna až hranicím s Rakouskem (v úseku od Pohořelic směrem k rakouským hranicím jde o silnici I/52 do doby, než bude dálnice D52 dokončena). Tyto C-ITS koridory byly uvedeny do provozu v říjnu 2019.
Řidiči jsou na těchto úsecích díky službám C-ITS varováni před pracemi na silnici, stojícími či pomalu jedoucími vozidly, nebezpečnými úseky, případně před blížícím se vozidlem IZS a díky tomu mohou přizpůsobit svou jízdu. Varování před pracemi na silnici zvýší také bezpečnost i samotných pracovníků na dané komunikaci, protože řidiči díky včasnému varování budou projíždět místem se zvýšenou opatrností. Samotné testování a vyhodnocení funkcionality bylo provedeno již v březnu 2020.
Města
Brněnskému správci místních komunikací se povedlo propojit subjekty z veřejného a soukromého sektoru a vytvořit díky tomu komplexní řešení systémů C-ITS, které se již využívá ve vozidlech městské hromadné dopravy, ve vozidlech hasičského záchranného sboru i ve vozidlech samotného správce místních komunikací v Brně. Vzhledem k tomu, že zde bylo zapojeno několik výrobců daných technologií, šlo o náročnou realizaci. Nicméně úspěšné zavedení systému dokázalo, že i tak lze vytvořit funkční a provozuschopný systém C-ITS.
Rovněž města Ostrava a Plzeň se mohou označit jako průkopníci v realizaci C-ITS. Museli totiž najít způsob, jak implementovat palubní jednotky C-ITS do tramvají a trolejbusů, což jsou vozidla drážní dopravy a podléhají tudíž zvláštním předpisům o drahách. Většina zařízení C-ITS nesplňovala požadavky těchto předpisů, proto byly vyjednány s Drážním úřadem zvláštní podmínky za tímto účelem. V budoucnu bude ovšem nezbytné požadovat od výrobců zařízení C-ITS splnění všech daných kritérií a požadavků.
Železniční přejezdy
Zavedení jednotek C-ITS na infrastruktuře (angl. Road Side Unit – RSU) a vytvoření tzv. back-office bylo již realizováno na dvou vybraných úrovňových železničních přejezdech v Pardubickém kraji v září 2019. Následně byly vybaveny C-ITS technologií vybaveny další dva vybrané úrovňové železniční přejezdy v Ústeckém kraji, a to v první polovině roku 2020, přičemž následovalo testování a vyhodnocení zavedených systémů. Díky tomu dostanou přijíždějící řidiči včasnou informaci o blížícím se železničním přejezdu včetně případné výstrahy před blížícím se vlakem. Zavádění C-ITS technologií na úrovňové železniční přejezdy vyžaduje dodatečné kroky, a to ověření a validace systému s ohledem na požadavky železničních zabezpečovacích zařízení. A co víc, je také nezbytná harmonizace zpráv a definovaných scénářů v souvislosti s tematikou železničních přejezdů mezi partnery.
Přeshraniční testování
Systémy C-ITS jsou úspěšně nasazeny a testovány již od jara 2020. Přeshraniční testování je koordinováno s ostatními partnery projektu C-Roads i s výrobci příslušných zařízení. Účastníci testování byli registrováni v předstihu a dostali tedy detailní organizační a technické informace. Bohužel v souvislosti se situací ohledně pandemie COVID-19 bylo samotné testování odloženo na jaro 2021.
Hybridní systém a ochrana osobních údajů
Rozhodnutí vybudovat plně hybridní systém (tj. využití dvou přenosových technologií – ITS-G5 a telekomunikační síť mobilních operátorů na bázi technologie LTE) vedlo k vytvoření unikátní otevřené architektury celého systému zastřešeného zvláštní integrační platformou, která je připravena propojit různé poskytovatele služeb. Tato architektura je tedy předchůdcem budoucí evropské architektury propojující národní implementované systémy.
Kromě úspěchu s vytvořením integrační platformy a otevřené architektury zvládl projektový tým vyřešit také otázku ochrany osobních údajů, což je nezbytné pro zajištění důvěryhodnosti systému ze strany jeho uživatelů. Evropská pracovní skupina později potvrdila, že současná legislativa týkající se ochrany osobních údajů prakticky znemožňuje vybudovat otevřený systém C-ITS. Výstupem projektu je tedy i doporučení na zřízení mezinárodní skupiny expertů, kteří pomohou navrhnout budoucí změny v legislativě a umožní tím nová řešení v souvislosti s dopravou.
Jak je uvedeno výše, v Brně se již systémy C-ITS plně využívají v reálném provozu. Projekt C-Roads Czech Republic navíc vzbudil zájem dalších českých měst, která by nyní chtěla následovat Brno, Ostravu či Plzeň. Ředitelství silnic a dálnic ČR plánuje dále rozvíjet a rozšiřovat svůj systém C-ITS s cílem poskytovat nepřetržité služby ve špičkové kvalitě pro ještě více vozidel jedoucích po jím spravovaných komunikacích. Cílem českých veřejných orgánů je i nadále podporovat zájem a rozšiřovat C-ITS napříč zemí tak, aby každý účastník silničního provozu mohl těžit z činností započatých v rámci projektu C-Roads Czech Republic.