Pohybovat se v městském provozu může být náročné pro každého, a ještě náročnější je to pro řidiče tramvají, kteří čelí určitým specifickým výzvám. Tramvaje jsou nedílnou součástí městské hromadné dopravy, a proto se často ocitají uprostřed přeplněných ulic a sdílejí prostor s osobními a nákladními automobily, motocykly, koly a elektronickými koloběžkami. Rizikovým prvkem jsou i chodci, kteří jsou zabraní do svých chytrých telefonů a často nosí sluchátka s potlačením hluku.

Při výrazně delší brzdné dráze a vyšší kinetické energii při srážkách tramvají působí mnohem větší síly, které mohou zapříčinit mnohem větší škody. Řidiči tramvají proto musí být obzvláště ostražití a řídit opatrně, aby zajistili bezpečnost svých cestujících i ostatních účastníků silničního provozu. Dalším problémem je tendence účastníků silničního provozu podceňovat rychlost tramvají a nebezpečně křižovat koleje, což vede ke katastrofickým následkům. Tyto nehody mohou být pro řidiče tramvají velmi nepříjemné, zejména pokud dojde ke zranění osob.
Na druhou stranu může nouzové brzdění tramvají představovat riziko pro stojící cestující, zejména pokud jsou vyššího věku nebo mají horší reflexy. Delší brzdná dráha zkracuje reakční čas řidiče, který potřebuje k zabrzdění a bezpečnému zastavení tramvaje.  

To platí zejména pro řidiče tramvají, kteří mají náročnou a pro bezpečnost kritickou práci. Není proto divu, že se pro mnoho provozovatelů tramvají stalo problémem najít dostatek řidičů. Je stále důležitější tyto řidiče motivovat a udržet si je. Jedním z klíčových aspektů, které je třeba řešit, je stres na pracovišti vyvolaný neustálou potřebou udržovat přehled o situaci v tramvaji i v jejím okolí a zajišťovat tak bezpečnost a pohodu cestujících.

Stejně jako v automobilech existují asistenční systémy pro řidiče, které tento problém řeší. Čím větší kognitivní nároky jsou na řidiče kladeny, tím větší je pravděpodobnost chyby s potenciálně vážnými následky. Mnohá rizika způsobující nehody v automobilech se podařilo zmírnit použitím elektronických asistenčních systémů. Například zvukové nebo vizuální výstražné signály mohou řidiče upozornit na vozidla v mrtvém úhlu, vibrace ve volantu signalizují neúmyslné vybočení z jízdního pruhu, a pokud řidič nereaguje, mohou moderní vozidla automaticky zabrzdit, aniž by řidič musel jakkoli jednat.

Jedním z netrpělivě očekávaných výsledků přechodu na plně autonomní řízení je masivní snížení počtu nehod a především úmrtí – v souladu s cílem Evropské unie "Vision Zero". Srovnáme-li situaci v osobních a nákladních automobilech se situací v tramvajích, zjistíme, že jsou zde významné rozdíly. Technické vybavení pracovišť řidičů v tramvajích má stále ještě velké rezervy. Existují  pro to však velmi pochopitelné důvody, jak jsme zjistili, když jsme se ptali odborníků na přenos automobilové techniky do tramvají: „Použití techniky v sériově vyráběných automobilech je jednou z nejtěžších zkoušek odolnosti,“ říká Matthias Clemenz, vedoucí podnikového rozvoje společnosti Continental Engineering Services. „Vše, co se osvědčilo v automobilech, bude pravděpodobně inovativní, robustní a trvanlivé. Proto jsou automobilové technologie atraktivní i pro ostatní odvětví mobility. Ale pod jednou podmínkou. Musíme zajistit, aby velkosériové technologie byly dostupné ve výklenku se speciálními požadavky. Ale nesmíme to být na úkor funkčnosti.“
 
Řešení, která slouží jako rozhraní mezi člověkem, strojem a dopravním prostředím, jako je například head-up displej, nyní zajišťují, že řidiči tramvají dostávají prioritní a relevantní informace v reálném čase. Hlavním cílem je tyto informace prezentovat ergonomicky a minimalizovat tak únavu a rozptylování pozornosti. Asistenční systémy navíc pomáhají zaměřit pozornost řidiče na oblasti, které vyžadují okamžité soustředění, a tím zjednodušují jeho práci na stanovišti řidiče. Tím, že působí proaktivně, zlepšují reakční dobu řidičů pro nezbytné zásahy, čímž zabraňují nehodám nebo je snižují. Tím se nejen snižuje psychická zátěž řidiče, ale také se řeší nejnaléhavější úkol pro dopravní podniky: snižování počtu nehod tramvají.
 
Celý článek najdete na stránkách ERTICO zde.
Obrázek: www.pixabay.com