Program byl zahájen 8. prosince a  Intertraffic se rovnou sešel se dvěma jeho protagonisty, nově jmenovaným vedoucím projektu Tobiasem Baardmanem a projektovým manažerem Daanem Luitenem, aby nahlédli do vnitřních mechanismů tohoto kontroverzního opatření. Zeptali jsme se Tobiase Baardmana a Daana Luitena, co bylo původním hnacím motorem snížení rychlostního limitu v Amsterdamu na „pouhých“ 30 km/h?

„Z 99 % jde o opatření pro bezpečnost provozu,“ říká Baardman. "Máme několik sekundárních nebo dokonce terciárních cílů, například teoreticky se tím také sníží úroveň hluku o polovinu a očekáváme také, že celkově trochu ubude dopravy, protože někteří lidé se možná rozhodnou jezdit na kole nebo používat veřejnou dopravu. Ale trvá na tom, tyto dva poslední důvody jsou druhotné. Zdaleka nejdůležitějším důvodem je bezpečnost. Každý den se v Amsterdamu stanou tři vážné nehody, při nichž je někdo vážně zraněn, a ročně zemře v amsterdamském provozu 16 nebo 17 lidí. Proto je bezpečnost tím nejdůležitějším faktorem.“ Z 99 % se tedy jedná o dopravně bezpečnostní opatření, ale máme i několik vedlejších cílů - snižuje také úroveň hluku o polovinu.

„Přibližně 70 % obyvatel Amsterdamu toto opatření podporuje kvůli bezpečnosti,“ dodává Luiten. „Samozřejmě, kdybyste se jich jednotlivě zeptali, zda se toho budou držet, možná byste dostali jinou odpověď, ale zdá se, že jako koncept to lidé chápou a přijímají. Není to vnímáno jako kontroverzní opatření, protože většina akceptuje fakt, že musíme něco udělat - nedělat nic nepřipadá v úvahu. Koneckonců počet úrazů roste.“

Při rychlosti 30 km/h je brzdná dráha automobilu 13 metrů. Při rychlosti 50 km/h je to více než dvojnásobek - 27 metrů. Toto zkrácení o 20 km/h je rozhodující rozdíl mezi tím, zda chodec nebo cyklista přežije nehodu - odhaduje se, že při rychlosti 30 km/h by 95 % chodců vyvázlo relativně bez zranění.

Snížení rychlosti se samozřejmě nepodaří ze dne na den. Nové značky musí být umístěny s dostatečným předstihem před zahájením programu a, jak vysvětluje Baardman, logistika instalace tisíců kusů nového pouličního mobiliáře vyžaduje určité plánování a malou armádu dobrovolníků.

„Museli jsme umístit asi 4000 dopravních značek s novým rychlostním limitem a trvalo nám to téměř čtyři měsíce - a nezapomeňte, že jsme je museli všechny odhalit během jedné noci! Každá značka musela být přelepena samolepkou, protože jakmile je značka veřejná, pokud na ulici umístíte značku, od té chvíle je to nová právní realita v dané ulici,“ vysvětluje Baardman. „Každý, kdo jel autem, na kole nebo šel pěšky po městě, mohl vidět nálepky s informací, že 8. prosince vstupuje v platnost omezení rychlosti na 30 km/h.“

 Za zmínku také stojí, že nové limity platí i pro koloběžky a elektrokola, nejen pro automobily.

Celý článek v v anglickém jazyce naleznete na stránkách Intertraffic zde.
Obrázek: www.pixabay.com