Aby automatizace naplnila své potenciální přínosy, musí zohlednit lidský faktor. Příliš často je automatizace vyvíjena a nasazována ve vakuu, aniž by byla řádně zvážena ve světle lidských a organizačních faktorů (HOF). V takových případech automatizace nejenže nemusí věci zlepšit, ale může mít ve skutečnosti negativní a škodlivý dopad.
 
Abychom se mohli posunout vpřed, využít a maximalizovat výhody, které automatizace nabízí, musíme se nejprve zbavit mýtů, které automatizaci obklopují.
 
Existujících mýtů je velké množství a přetrvávají již dlouhou dobu. Ještě v 60. letech 20. století, kdy se objevovaly nové technologie a rostla automatizace, existovala "starost o člověka": Co budou lidé dělat se vším svým volným časem? Hodně se mluvilo o potřebě rozvíjet nové koníčky a volnočasové aktivity, aby lidé měli co dělat ve svém volném čase, protože automatizace převezme vládu a sníží potřebu lidí. A tak se objevuje první obecný automatizační mýtus, totiž že automatizace nám poskytne mnohem více volného času, zatímco skutečnost je taková, že většina z nás má volného času velmi málo a je zaneprázdněna více než kdy jindy. Díky obrovskému technologickému a automatizačnímu pokroku za posledních 50 let jsou lidé stále neuvěřitelně zaneprázdněni.
 
Mýtus, který v myslích lidí stále přetrvává: Automatizace učiní lidi nadbytečnými a nepotřebnými. Tento názor získává s pokrokem v oblasti umělé inteligence (AI) a zvýšením výpočetních možností pomocí nových technologií opět na popularitě. Tyto typy automatizace jsou obzvláště silné, protože zahrnují kognitivní technologie. Tyto technologie nezlepšují naše fyzické schopnosti, ale podporují je, podílejí se na některých našich kognitivních činnostech, na našich skutečných procesech myšlení, a dokonce je přebírají. Budeme však my lidé ještě potřební? Na jedné straně mohou lidé předat některé funkce technologii, aby se snížila kognitivní zátěž člověka a uvolnily se jeho kognitivní zdroje pro provádění jiných operací. Nejjednodušším příkladem je nechat technologii, aby za nás prováděla matematické operace, sledovala schůzky a upozorňovala nás, když se blíží plánovaná schůzka, pamatovala si za nás telefonní čísla atd.
 
Další mýtus: Automatizace zvýší bezpečnost. Automatizace může zvýšit bezpečnost, ale také nemusí, opět záleží na tom, zda byly HOF řádně zohledněny. Pokud nejsou HOF zohledněny, může to vést ke zneužití automatizace lidskou obsluhou. Zejména příliš malá a příliš velká důvěra v automatizované systémy neumožňuje žádný přínos, ale spíše snížení bezpečnosti.
 
Úloha člověka se s automatizací mění - od aktivního řízení k pasivnímu pozorování. Neomezuje se pouze na otázky bezpečnosti, ale má také hluboký dopad na lidské dovednosti a dokonce i na lidskou inteligenci. Z toho vyplývá další mýtus: Automatizace zvyšuje naše schopnosti. Ve skutečnosti může automatizace lidské schopnosti ve skutečnosti snižovat. Je to dáno neuronální plasticitou lidského mozku, stručně řečeno: použij, nebo ztratíš.  Automatizace nás "kazí", činí náš mozek líným, protože stále více práce vykonávají stroje. Jak automatizace pracuje více a my méně, naše schopnosti a dovednosti se zhoršují. Vezměme si například fotografování, když jste si před digitální fotografií museli koupit svitek filmu do fotoaparátu, který stál peníze a měl jen 36 expozic, a pak zaplatit za vyvolání do negativů a další peníze za jejich vytištění, pak jste si dvakrát rozmysleli, než jste pořídili nějaký snímek. Museli jste pečlivě zvážit, které snímky pořídit a jak je pořídit. V dnešní době digitální fotografie a chytrých telefonů se dvakrát nerozmýšlíme, dokonce se nerozmýšlíme ani jednou, prostě fotíme, aniž bychom tolik přemýšleli o tom, které fotografie pořídit a jak.
 
Tento úvodní nástin ukazuje, že na lidech stále záleží, i když automatizace stále postupuje. Mýty o automatizaci dnes stále existují v nejrůznějších souvislostech, jistě i v železniční dopravě. S postupující automatizací a technickým rozvojem v železniční dopravě je důležité se zamyslet nad konkrétními mýty, což nyní učiníme v sérii hloubkových článků o boření mýtů o automatizaci. V této sérii se různí výzkumníci budou konkrétně zabývat vybranými mýty, zasadí je do kontextu železniční dopravy a dále je budou diskutovat na základě vědeckých důkazů.
 
Tuto sérii článků Automation Myth Busting Series vydává Agentura Evropské unie pro železnice (ERA) ve spolupráci s německým Centrem pro výzkum železniční dopravy (DZSF) při Spolkovém úřadu pro železnice.
 
Celý článek najdete na stránkách Agency for Railways zde.