V rozhovoru níže, nám profestor Charles Musslewhite prozradil svůj postoj k inteligentní mobilitě a jeho budoucím očekávání v tomto oboru. 

Intertraffic: Co považujete za silné stránky Centramu z hledisla přístpu k oblasti inteligentní dopravy a její ho celkového uspořádání?

Profesor Charles Musselwhite: Nemáme žádné specifické vzdělávací kurzy, což je samo o sobě docela zajímavé. Spolupracovali jsme s profesorem Petem Merrymanem, který je profesorem geografie zde v Aberystwythu a odborníkem na tzv. mobilities, což je druh kulturní geografie, která se zabývá perspektivou a pohybem, a to pohybem v tom nejširším slova smyslu, tedy vším od energií a infrastruktury, ale také lidmi a zbožím. Do toho spadá i doprava. Pocházím ze světa psychologie, a když jsem asi před 18 měsíci nastoupil do Aberystwythu, rozhodli jsme se s Petem založit celouniverzitní výzkumné centrum pro dopravu a mobilitu.

Vyučujii dopravní plánování na Cardiffské univerzitě, ale výzkum zde je poměrně tradiční, založený na plánování dopravního inženýrství. Ve Walesu máme pěkné, progresivní politiky v oblasti dopravy, máme zákon o aktivním cestování, máme věci jako zákon o budoucích generacích, ale příští rok zavedeme v obytných oblastech standardní omezení rychlosti na 20 mil (cca 33km) za hodinu. Znám několik lidí, kteří jsou součástí velšské vládní skupiny pro dopravu, a vím, jak jsou přetížení, a vím, že často hledají poradce nebo podporu při své práci. A my jsme si řekli, že bychom jim mohli nabídnout určitou akademickou podporu.

Intertraffic: Jak se vám povedlo to vše nastavit a zprovoznit tak rychle?
 
Profesor Charles Musselwhite: Dobré na tom je, že jsme ho založili jako výzkumné centrum a sdružili jsme lidi, kteří jsou odborníky na různé oblasti dopravy a mobility na univerzitě i ve Walesu. Velmi nám záleží na tom, aby náš výzkum nezůstal ležet na zaprášených policích, ale aby byl skutečně aplikován na reálné věci, které se dějí. Když nás Richard oslovil, nevěděl jsem, že se přestěhoval do Aberystwythu! Znám ho asi 25 let, protože jsem dělal doktorát v Southamptonu a pracoval jsem s Mikem McDonaldem a podobnými lidmi. A myslím, že za posledních 25 let jsem se vždycky snažil dívat na dopravu z pohledu uživatele. Tedy věci založené na lidech, přeci jen je psychologie mým vzděláním. Mike McDonald mi skvěle umožnil vnést do dopravy více prvků založených na lidech a psychologii. Přemýšlíme o tom, kam by se mohla doprava v budoucnu ubírat, a tady přichází ke slovu téma inteligentní mobility. Velmi nám záleží na tom, aby náš výzkum nezůstal ležet na zaprášených policích, ale aby se skutečně uplatnil v reálném životě.

Nakonec musíte myslet především na lidi, kteří ji používají. A já vím, že to zní jako klišé, ale ani dnes to není způsob, jakým funguje financování, a stále to není způsob, jakým funguje zadávání veřejných zakázek. Stále jsme ohromeni high-tech řešeními a to je to, co Richard ze svých zkušeností a zázemí pěkně vyzdvihl. Spousta inteligentních dopravních řešení je úžasná a může znamenat obrovské rozdíly ve způsobu, jakým cestujeme, jak jsme mobilní a jak bezpečně se ve svých vozidlech pohybujeme, ale my je nemaximalizujeme nebo nevyužíváme, protože se na ně instinktivně nedíváme z pohledu člověka.
Potřebujeme klást mnohem větší důraz na jednotlivce a na to, jak cestuje, jak se na silnici chová, kam chce jet, a trochu i na motivaci. My se díváme se na to, kde by jim technologie mohla pomoci, a to je podle mě mobilita zaměřená na člověka.


Celý rozhovor najdete na stránkách Intertraffic zde.
Obrázek: www.pixabay.com