Plán pro řízení silničního provozu na hlavních trasách s významem pro dálkovou dopravu při mimořádných situacích a plán pro zefektivnění odstraňování závažných překážek v silničním provozu na těchto trasách

V poslední době se účastníkům silniční dopravy poskytují aktuální a ověřené dopravní informace, ve stanovených oblastech se zajišťuje dohled nad dopravní situací a koordinované řízení dopravy z řídícího centra. Národní dopravní informační a řídicí centrum v Ostravě shromažďuje pomocí kamer, detektorů a meteohlásek (systémů ITS) informace o dopravních nehodách, uzavírkách, kolonách, vlivu počasí a dalších událostech na silnicích. Dispečeři NDIC ovládají nepřenosné i mobilní informační tabule nebo jiná k tomuto účelu určená zařízení na dálnicích a rychlostních silnicích, pomocí kterých informují řidiče o dopravní situaci, příp. jim dávají pokyny, a tímto způsobem tak ovlivňují jízdu dopravního proudu. Řidiči jsou o dopravních událostech informováni také vozidlovými systémy, např. prostřednictvím mobilní aplikace dopinfo.cz. Ale v rámci dopravy vznikají incidenty a nehody (oznámené a řešené IZS) na všech typech dopravní sítě. Dopady na dopravu se však vždy řeší pouze pro jeden typ dopravy, kterého se incident bezprostředně týká. Např. úraz na kolejovém svršku se řeší jen s dopadem na železniční dopravu. Ekvivalentem je pak nehoda na silnici a řešení její dopadu pouze na silniční dopravu. Jediná, kdy se řeší dopady mezi různými typy dopravy, jsou místa jejich vzájemného úrovňového křížení (např. železniční přejezdy). Dále i sekundární dopad v případě přerušení dopravního proudu na jednom typu dopravy a jeho přesměrování na jiný je nutné předurčovat a simulovat. Neměla by se stát pak situace, kdy přerušení jednoho dopravního proudu zapříčiní v případě nedostatečné infrastruktury přerušení dalšího dopravního proudu. Nemluvě o dopad dvou a více přerušení dopravních proudů v jedné uzavřenější oblasti nebo dvou oblastí s výrazným dopravním proudem. Navíc krizové situace si mnohdy vyžadují přesměrování dopravních proudů mimo zasaženou oblast. Při řešení mimořádných situací naprosto chybí přeshraniční vazba na příslušné orgány, které mají řešení takovýchto situací v kompetenci. 

Pro zvýšení využití ITS v oblasti řešení mimořádných situací je třeba zpracovat plány pro řízení dopravního provozu na hlavních trasách, a to jak mezi důležitými sídly v rámci ČR, tak i s důležitými sídly v sousedních státech, přičemž tyto plány by měly zahrnovat organizační postupy při běžných, mimořádných i krizových situacích pro plánování, pořízení a následné využití implementovaných systémů ITS při mimořádných a krizových dopravních situacích, a to napříč resorty a všemi složkami IZS. V případě živelných katastrof či jiných rozsáhlých mimořádných situací je rovněž třeba zajistit informovanost o aktuálním stavu dopravní infrastruktury a možných omezeních jejího využití. Zmíněné plány pro řízení silničního provozu budou zahrnovat i návrh optimálního organizačního postupu odstraňování překážek silničního provozu s cílem co nejvíce snížit dobu omezení provozu na silniční síti z důvodů dopravní nehody.

Metodika se uplatní v následujících oblastech: