Optimalizace provozní doby SSZ v závislosti na intenzitách v obdobích mimo dopravní špičky
ID projektu: TA03030046Projekt z programu: TAČR Alfa
Projekt z výzvy: STA02013TA03
Popis projektu:
Světelná signalizační zařízení pro řízení provozu na pozemních komunikacích nemusí být SSZ v provozu v době, kdy důvod, který vedl ke zřízení SSZ, odpadá. Při poklesu intenzity provozu (večer, v noci, o víkendech) je na mnoha místech výhodnější a plynulejší neřízený provoz. Naopak je doporučována nepřetržitá doba řízení na nehodových a nepřehledných křižovatkách a v případech, kdy v době vypnuté světelné signalizace projíždějí po hlavní komunikaci vozidla velkou rychlostí.
Primárním cílem Metodiky pro volbu způsobu řízení SSZ v období slabého provozu, která je výsledkem tohoto projektu, je navrhnout srozumitelný postup ke správnému aplikování vyvinutého algoritmu řízení pro dopravně závislé zapínání a vypínání SSZ, včetně doporučených vstupních hodnot parametrů a dat.
Specifické cíle jsou zaměřeny na definování výhod a nevýhod jednotlivých způsobů řízení z hlediska plynulosti dopravy, bezpečnosti provozu a ekonomické stránky provozu. Současně Metodika obsahuje soubor doporučení pro výběr vhodného způsobu řízení SSZ v období slabého provozu.
Návrh jednotné metodiky pro volbu způsobu řízení SSZ v období slabého provozu zohledňuje zejména hlediska plynulosti dopravy a ekonomiky provozu (z pohledu řidiče i správce SSZ), přičemž nezapomíná ani na ostatní relevantní hlediska, jako jsou bezpečnost provozu, potřeby specifických skupin obyvatel, regulace nepřiměřené rychlosti, a to i s ohledem na zkušenosti ze zemí s vysokým stupněm automobilizace a vysokou dosaženou úrovní bezpečnosti provozu. Velká města ČR (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň) mají dle dostupných údajů správců SSZ celkem cca 1 000 SSZ. Středně velká města (např. Liberec, Olomouc, Ústí nad Labem, Hradec Králové, České Budějovice, Pardubice) mají každé na svém území v provozu několik desítek SSZ. SSZ jsou používána i v menších městech a obcích. Počet SSZ na území ČR lze odhadnout na cca 2 000 kusů. Prostorový a početní potenciál uplatnění této Metodiky je proto značný.
Zařazení projektu:
Souvisí s legislativou a regulací |
Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) v ČR do roku 2020 (s výhledem do roku 2050) |
Prioritní oblast dle evropské směrnice ITS 2010/40/EU |
I. - optimální využití dat o silniční síti, dopravním provozu a cestování |
Prioritní akce dle evropské směrnice ITS 2010/40/EU |
- |
Prioritní oblast ČR pro ukazatele KPI |
O - optimální využití dat o silniční síti, dopravním provozu a cestování
E - efektivita silniční sítě a kongesce
Z - zlepšení dopadů na životní prostředí |
Podpoří národní službu/y ITS |
TIS-DG03 - Intenzity dopravy a dojezdové časy
TIS-DG04 - Omezení rychlosti
TMS-DG07 -Plánování řízení dopravy v dopravních koridorech a sítích |
Podpoří funkci/e ITS |
9.1 |
Podpoří informace/data |
Dynamická data |
Podpoří přenosy |
Typy služeb/aplikace |
Podpoří prioritní zónu/zóny |
A |
Podpoří strategický cíl/e AP ITS ČR |
Strategický cíl č. 1 - Efektivní a inteligentní dopravní infrastruktura s kvalifikovaným osbslužným personálem |
Podpoří specifický cíl/e AP ITS ČR |
- |
Podpoří skupinu opatření AP ITS ČR |
9.3 Opatření týkající se řízení dopravy |
Podpoří opatření AP ITS ČR |
3T5 - Podpořit využívání dynamických multimodálních modelů dopravy pro ovlivňování dopravních proudů. |
Související indikátory |
AP ITS ČRVybavenost silniční infrastruktury systémy ITS
BENEFIT KPI EK
Změna ve variabilitě cestovních dob u silničního provozu
Změny ve výskytu kongescí v úzkých hrdlech (v místech implementovaných ITS systémů)
FINANČNÍ KPI EKRoční investiční prostředky do ITS absolutní
Roční provozní prostředky do ITS absolutní |
Harmonogram realizace: 2012-2014
Gestor finančního výdaje: Technologická agentura ČR
Zdroje a struktura financování:Státní rozpočet ČR, neveřejné zdroje, celkový skutečný rozpočet 5 752 000 Kč
Zdroje informací: https://starfos.tacr.cz/cs/project/TA03030046
Kontakt koordinátora projektu:AF-City Plan, s. r. o., Magistrů 1275/13, 140 00 Praha 4, Ing. Jiří Landa