V první fázi projektu bude studií proveditelnosti prověřena efektivita, bezpečnostní podmínky možnosti zavádění dálkového ovládání plavebních komor z centrálních pracovišť pro podmínky v České republice i s ohledem na víceúčelovost vodních děl jejichž součástí jsou jednotlivé PK. Na základě výsledků této studie bude rozhodnuto o dalším postupu.
Tento princip je využíván v praktickém provozu v SRN, kdy je dálkově z jedné centrály řízeno až 15 plavebních komor, 1 osoba obsluhy může zároveň proplavovat na 2-3 plavebních komorách. Příležitostí je zejména významná úspora pracovních sil a zároveň umožnění dlouhých provozních dob, které vytváří lepší podmínky pro plavební provoz. Podle zkušeností ze SRN je při intenzivním provozu úspora běžně 60 % pracovníků, při slabém dokonce až 90 %. V současnosti obsluhy obvykle zajišťují i údržbářské práce, ale tyto úkony jsou v SRN často efektivněji zabezpečovány specializovanými týmy, jejichž práce nebude přerušována úkony proplavování.
V tomto smyslu, při nezbytnosti snižování provozních nákladů, růstu efektivity práce a zároveň zkvalitnění provozních podmínek pomocí efektivního prodloužení provozních dob, ŘVC ČR považuje přístup SRN k zavedení dálkového ovládání za podnětný a potenciálně efektivní. Zejména ve vazbě na připravovaný přechod financování provozu vodních cest do rozpočtu resortu dopravy je snižování provozních nákladů důležité.
Z pohledu bezpečnosti vykazují dálkově ovládané plavební komory v SRN dokonce vyšší míru bezpečnosti, protože obsluhy se na ovládání plavební komory více soustředí, pomocí kamer je lepší pohled než přirozený výhled z velína na plavební komoře, a to dokonce i za snížené viditelnosti. Nezanedbatelné je i zvýšení spolehlivosti díky zastupitelnosti obsluhy v dispečinku.
Prakticky zavedení dálkového ovládání vyžaduje zejména instalaci pevných datových kabelových linek podél vodní cesty mezi plavebními komorami a dispečinkem, aby byl zajištěn spolehlivý a bezpečný datový přenos povelů a kamerových pohledů. Z pohledu nákladů se tak jedná o nejnákladnější část řešení. Vlastní plavební komory již využívají počítačové řízení, byť v některých případech se blíží konci své životnosti. Kromě jejich obnovy by bylo nutné zejména doplnit kamerové systémy a komunikační rozhraní.
Souvisejícím, byť do značné míry nezávislým faktorem, je, že díky postupné realizaci modernizace plavebních komor a vývoji standardizace se na některých plavebních komorách vykazují provozně rizikové faktory řídicích systémů a vybavení (např. havarijní odstavení, záchranné prostředky, navigační pomůcky, kamerové systémy se záznamem apod.). Pro zajištění dostatečné bezpečnosti je potřebné realizovat sjednocení aplikace standardů a zavedení dostatečných opatření pro maximální předcházení haváriím.
Plavební komory jsou v majetku státu, k nimž mají právo hospodařit státní podniky Povodí jako správci vodní cesty. Během přípravy a realizace projektu bude s těmito organizacemi úzce spolupracováno.
Zásadním aspektem ovlivňujícím proveditelnost je komunikační infrastruktura, s cílem efektivního zřízení datových spojení.
Gestor finančního výdaje a Název organizace, která projektový záměr zadává k realizaci: Původně Ředitelství vodních cest ČR, na základě Koncepce vodní dopravy vzaté na vědomí usnesením vlády č. 685/2017, by mělo být gestorem tohoto opatření resort MZe (správci vodních cest), avšak systém je třeba řešit jednotně pro vodní cesty zařazené do hlavní sítě TEN-T, tj. Labe a Vltava.