Předmětem připravovaného mezinárodního projektu bude harmonizace služeb RIS v rámci TEN-T koridorů. V rámci ČR je plánováno řešení následujících aktivit:
a) Rozšíření pozemní sítě AIS o dosud nedostatečně pokryté úseky sítě TEN-T, což představuje zejména Labe od přibližně Lovosic proti proudu do Přelouče. Cílem je zajištění spolehlivého pokrytí pro sběr AIS dat vysílaných plavidly, jejich dočasné ukládání pro bezpečnostní účely, monitoring plavebně nebezpečných míst a vysílání virtuálních AIS cílů jako operativních opatření označení omezení a nebezpečí pro provoz. Předběžně je očekávána výstavba přibližně 3 základnových stanic. Zároveň bude uskutečněna referenční instalace tzv. AtoN a zavedení bezpečnostních zpráv AIS ASM.
b) Zavedení mezinárodní výměny dat zejména v oblasti sdílení elektronických plavebních map Inland ECDIS, zpráv vůdcům plavidel NtS a služeb elektronického reportingu ERI. V současnosti zajištěná produkce a zveřejňování elektronických plavebních map formátu Inland ECDIS v ČR bude rozšířena o poskytování pro celoevropský portál zřízený na úrovni EU, z něhož budou budoucí formy palubních instalací automaticky vyhledávat a stahovat aktualizace plavebních map. Obdobně bude zabezpečena distribuce zpráv vůdcům plavidel NtS přes celoevropský formát. Pro statické i dynamické informace o vodní cestě bude rozšířena datová základna a zavedena opatření pro harmonizaci kvality dat na celém koridoru RIS Labe-Vesera. V případě výměny elektronických dat o plavbách a nákladech v harmonizovaném formátu ERI je třeba vedle zavedení základní výměny ERINOT zpráv pokročit ve využívání zpráv BERMAN o obsazení překladních poloh a PAXLIST o seznamu osob na palubě. Zavedení celoevropského rozhraní bude umožněn jednotný přístup uživatelům bez ohledu na stát, ve kterém se s plavidlem nachází, včetně užívání RIS dat pro logistické účely. Na úrovni ČR budou implementována opatření pro kvalitní, rychlé a úplné poskytování dat do celoevropského systému.
c) Rozšíření nástrojů pro řízení provozu plavebních komor. V návaznosti na pilotní zavedení a testování nástroje pro optimalizaci proplavování na plavební komoře Praha – Smíchov bude vyhodnocena přínosnost rozšíření i na některé další plavební komory. Dále bude řešeno zkvalitnění funkce monitoringu proplavování zejména v oblasti zlepšení datových připojení plavebních komor
d) Zavedení nástrojů řešení kalamitních situací. V návaznosti na poslední pokrok zavádění tzv. Calamity Abatement systémů v různých zemích EU bude vyhodnocena efektivnost a přínosnost zavedení těchto systémů v ČR, navrženo funkční schéma a provedena implementace. Cílem je zefektivnit a zrychlit informační toky při řešení kalamitních situací, jimž jsou zejména nástupy povodně, plavební nehody, havárie na objektech na vodní cestě apod. Při výskytu těchto jevů je užitečné zavést jednotné postupy pro plavební úřad jako centrální středisko RIS i navazující složky IZS, aby zásah byl efektivní, s maximálním rozsahem informací, přednostním využití elektronické formy, automatické detekce stavů a automatické předdefinované distribuce informací. Rovněž další kroky představující operativní opatření a informování dalších účastníků plavebního provozu mohou pomoci zmírnit následky pro uživatele a provoz dopravní cesty. V rámci RIS je v současnosti evidováno a elektronicky detekováno mnoho parametrů, na nichž lze úspěšně budovat vyhodnocovací nástavby.
Některé z objektů, na nichž bude projekt realizován, tvoří součásti vodní cesty v majetku státu, k nimž má právo hospodařit státní podniky Povodí jako správci vodní cesty. Během přípravy a realizace projektu bude s těmito organizacemi úzce spolupracováno.
V roce 2016 probíhala koncepční příprava včetně projednávání s projektovými partnery. Také probíhalo projednávání se SRN o koncepci implementace projektu v rámci labského koridoru RIS. EK schválila projektovou žádost na financování z CEF v 7/2016, záměr projektu schválen 6.9.2016, Grantová dohoda schválena a podepsána 17.11.2016.
V roce 2017 bylo spolupracováno na přípravě technických specifikací celoevropských služeb a formulována jsou řešení architektury jednotlivých služeb. Příprava společných technických specifikací pro 13 evropských partnerů byla velmi náročná a kompletně dokončena byla až v listopadu 2018. Souběžně byla zahájena příprava definice architektury společných služeb, přičemž v září 2018 bylo finálně přijato rozhodnutí, že bude využit existující systém realizovaný v Belgii, který bude rozšířen pro všechny státy zapojené do projektu. Na tomto základě byla v roce 2018 v ČR upřesněna analýza úzkých míst národní infrastruktury.
V únoru 2019 bylo v ČR zahájeno zadávací řízení na upgrade systémů statických informací RIS a doplňování informací a práce na harmonizaci kvality informací distribuovaných pomocí NtS. Zároveň bude v roce 2019 souběžně s projektem radiofonního provozu realizována kompletace pobřežní sítě AIS. V roce 2019 se dále uskuteční modernizace architektury národních služeb RIS s přechodem na jednotnou ESB sběrnici. Zároveň budou implementována rozhraní pro přenos dat na společný evropský server. Momentálně dále pokračují práce na finalizaci zadávacích podkladů pro úpravu zbývajících národních služeb RIS. Vybraná plavidla státní správy jsou v roce 2019 vybavována pokročilou palubní technologií s funkcionalitami koridorových služeb RIS. Ve spolupráci s SRN bude na Labi pokračovat vývoj a referenční aplikace AtoN a ASM v rámci technologie AIS. V letech 2019 a 2020 tak budou realizovány i další nezbytné úpravy a rozšíření současných služeb včetně komunikační infrastruktury a podpůrných technologií.